Na základě těchto strašně nudných prázdnin jsem se rozhodla, strávit červen-srpen 2012 jako au-pair v UK nebo v Irsku. Bydlím ve vesnici, která má asi 160 obyvatel. Je tady jedna holka o rok mladší, ta ale nemůže chodit ven a pak jedna o 2 roky starší, ta už chodí do práce a moc si spolu nerozumíme. Kluků je tady v mém věku 5. Ale s jedním se fakt nedá bavit, druhej jezdí na prázdniny pryč, třetí je divnej, čtvrtej je zvláštní a pátej je super. Jenže ten se baví s tím divným a tak se spolu bavíme jen když je sám. No když to shrnu, nedá se tady nic dělat.

Přítel má brigádu, takže když se vidíme, tak večer od 8 nebo víkendy. A většinou ještě nemá benzín a na kole se mu nechce S ním jsou to tak 4 večery týdně, jinak celý dny a noci nemám co dělat. Teď teda přichází období kdy bude každou sobotu nebo pátek nějaká ta vesnická zábava, takže to bude fajn. Ale stejně jsem si řekla, že nechci trávit prázdniny uklízením a koukáním do počítače. Takže příští prázdniny  budou jiný.

Mamka se asi zblázní až zjistí že chci odjet na 2-3 měsíce. Jsem nejstarší. Mám ještě ségru, té je 14 a bráchu, tomu je 7. No a tím že jsem nejstarší o mě má asi největší strach. Ještě minulej rok jsem měla problém s tím, jestli můžu nebo nemůžu jet do kina a vrátit se o půl 12 večer, protože přece NEMŮŽU JÍT V NOCI PŘES CELÝ MĚSTO NA NÁDRAŽÍ SAM

1) Šetřit. Počítejte se mnou Potřebuju na letenku. I když počítám spíš s tím, že bych jela autobusem, protože je levnější. Uvidíme. To je tak nějak + - 2.000,- ... Kapesné pro začátek + - 2.000,- ... Dárky pro děti a rodiče + - 1.000,- ... A dál nevím .... Potřebuju na 3 měsíce pojištění? Asi potřebuju, že? Tam bych se chtěla vejít do 1.000,-  .... Každopádně nepojedu přes agenturu a nebudu vyhazovat zbytečných 5.000,- když stejně nebudu mít jistotu, že mi najdou dobrou rodinu. V prosinci až budu mít řidičák si vytvořím profil na aupair-worldu a budu hledat.  No, co budu ještě potřebovat? 6.000,- !! To je prochudou studentku jako já sakra velká pálka Na podzim na brigádě si vydělám tak 2.000,- , když budu v průběhu roku nejvíc šetřit tak ušetřím tak asi 2.500,- a to musím strhnou tak 1.000 na dárky k vánocům. No s měsíčním kapesným 300,- toho moc neušetřím Ale myslím že až mamka uvidí, že to myslím smrtelně vážně, tak mi cestu zaplatí. Musím jí to všechno vyložit tak, že tam jedu vydělávat peníze a zlepšit si angličtinu, což se mi k maturitě bude hodně hodit. Navíc, mám 2 mladší sourozence, takže to vezmou třeba líp než kdybych byla jedináček. Bydlí s náma teta a ta mě do cestování pořád tlačí, takže mi třeba pomůže, i když se nemáme moc rádi. Ale přes to všechno počítám s větou "No oni tam na tebe tak čekají"

2) Denně se kouknu na angličtinu. Začnu se učit slovíčka, gramatiku, začnu dělat poslechy, od září se jí budu věnovat ve škole víc než všemu ostatnímu a měla bych si najít kurz.. Výhodou je, že mě angličtina fakt baví. Jen jsem líná se učit a nemám pevnou vůli Ale to se odedneška změní !!! Nebo radši od zítřka.

3) Už jsem to zapoměla. Ale až si vzpomenu, tak to sem připíšu.

 Zvláštní, že mi tenhle sen vydržel. O au-pair přemýšlím už od 14 let. Jenže já mám vždycky nějaký ten sen a po pár měsících to přejde. Ale tenhle už mi vydržel 3 roky a vydrží dlouho. Je to moje závislosti. Denně sleduju blogy snad všech au-pairek a už bych nejradši počítala dny kdy budu mít po maturitě a odjedu. Anglie / Irsko, pak USA. Děti, cestování, hudba, tanec a angličtina. To je moje budoucnost.

Na druhou stranu mám strach z toho, že budu v cizí zemi kde nikoho neznám, poprvé na delší dobud bez našich. Nejradši bych sebou vzala nějakou kámošku. Jenže rodin co hledají au-pair na 3 měsíce je málo a je jen malá pravděpodobnost, že bysme byli někde blízko sebe. Bojím se že se nedomluvím, že si s rodinou nebudu rozumět. Dneska v noci se mi o tom zdálo. Začalo to sice tak, že jsem si našla perfektní rodinu v Londýně, půlroční mimčo a čtyřletý chlapeček. 4 dny bylo všechno vpohodě, ale pátý den jsme se chystali na procházku a když jsem zamykala dveře, ujel mi kočárek na silnici a já jsem ho jen tak tak zachytila. Ten kluk to pak řekl rodičům a já jsem se ze dne na den ocitla na ulici, bez peněz. Jo, je to jen sen, ale nahání hrůzu. Aspoň mě jo.